Retenční nádrže

 


 

Nádrže na dešťovou vodu neboli retenční nádrže se používají především k uchování vody pro účely zavlažování zahrady, použití vody do bazénu a jezírek nebo v domácnosti. 

Ustupujícím a dříve nejběžnějším způsobem uchovávání dešťové vody bylo skladování v sudových nádobách. Tento způsob uchování přinášel výhodu v jednoduchosti zřízení a nízkých nákladech, nicméně sudové nádoby měli zpravidla nedostatečný oběm při vydatnějších srážkách, a navíc se v nich voda rychle kazila vlivem slunečních paprskům a následným působením bakterií a řas. 

 

 

Pro skladování dešťové vody je tedy nejvýhodnější umístit velkooběmovou nádrž do vhodné hloubky pod zem, kde zůstane skryta před vlivem slunce, zvětráváním a mrazem, a lze ji tedy využívat celoročně. Nádrže umístěné pod zemí navíc nenarušují estetiku zahrad.

 


 

 O dešťové vodě

V současné době se stále častěji setkáváme s informacemi na téma přívalové deště, stavy podzemních vod, úhrn srážek a dalšími, které ještě před nedávnem nebyli aktuální. Z informací za poslední roky vyplívá, že běžných dešťovích dní ubývá a prohlubuje se deficit stavu podzemních vod. Ve chvíli, kdy obecní úřad vydá zákaz používání pitné vody k zavlažování zahrad, nezbývá mnohdy než jen sledovat jak zahrada začíná chřadnout a doufat v brzký déšť. Proto je třeba co nejefektivněji zacházet s dešťovou vodu a nenechat ji např. při čím dál častějších přívalových deštích odtéci. 

 

 

 

              Mapa úhrnu srážek za rok 2018

 

 

Dešťová voda je nejenom praktickým zdrojem vláhy, který je třeba schraňovat, ale je to také nejpřirozenější a ideální prostředek zavlažování zahrady. Na rozdíl od kohoutkové vody totiž neobsahuje chlór, minerály a soli které jsou pro rostlinstvo nepřirozené. Dalším důvodem proč je dešťová voda vhodnější pro zálivku je její teplota. Voda z vodovodu či studny má relativně nízkou teplotu kolem 10 °C  a zalévaná rostlina tak může v teplých letních měsích utrpět teplotní šok.

 

Skladování dešťové vody 

V současnosti je na trhu dostupné mnoho typů retenčních nádrží. Nejmodernější nádrže jsou vyrobeny z vysoceodolných plastů, které díky své konstrukci odolávají všem nepříznivím vlivům okolí, aniž by byla narušena jejich integrita v řádech desítek let. Tyto nádrže zpravidla disponují masivním žebrováním a není je třeba obetonovat, navíc snesou značné zatížení v závislosti na volbě víka nádrže.

Moderní systémy retence disponují řídící jednotkou, která automaticky vyhodnocuje podmínky pomocí senzorů a čidel, aby docházelo k nejefektivnějšímu hospodaření s vodou a tím k její úspoře.

 

 

 

Hlavní komponenty moderních retenčních systémů s automatickým zavlažováním


 

Retenční nádrž s šachtou 

 

 

Existuje celá řada retenčních nádrží od betonových, sklolaminátových až po plastové samonosné modely. Plastové samonosné modely nabízí oproti jiným typům několik předností. Jsou vyrobeny z  kvalitního polyetylenu s žebrováním, díky čemuž poskytují velmi dlouhou životnost a mimořádou pevnost při zachování nízké hmotnosti. Díky nízké hmotnosti a pevnému provedení nevyžadují obetonování a snadno se s nimi manipuluje. Nádrže je zpravidla možné propojovat a získat tak různé objemy se všemi výše uvedenými benefity.

 

Řídící jednotka závlahového systému

Automatická řídící jednotka slouží k ovládání elektromagnetických ventilů umístěných v šachtě. Moderní jednotky využívají vstupy z čidel srážek a vlkosti a díky inteligentnímu software dosahují mimořádné hospodárnosti a efektivnosti zavlažování. Také je lze v případě potřeby ovládat bezdrátově pomocí mobilního telefonu nebo počítače.

Ponorné čerpadlo s plovákem

Nejoblíbenějšími čerpadli jsou čerpadla ponorná, a to pro svůj tichý chod a ochraně proti běhu na sucho. Výše zobrazené čerpadlo z řady VN patří mezi nejpoužívanější díky robustní hřídely motoru, vysoké účinnosti, odolnému nerezovému zpracování a kvalitnímu těsnění. Ponorná čerpadla disponují plovákem díky kterému hlídají stav vody v nádrži. V případě nízkého stavu hladiny spustí dopouštění z vodovodního řadu nebo studny.

 

Výsuvné postřikovače a kapková závlaha

Výsuvné postřikovače jsou ovládány řídící jednokou skrze ventily a stříkají vodu pod vysokým tlakem do zvolené plochy. Kvalitní postřikovače jsou navrženy tak, aby distrubuovali vodu pod ideálním úhlem z důvodu minimalizace odparu vody. Řídící jednotka je zpravidla přednastavena na provoz v nočních hodinách, kdy zálivka neruší, a z důvodu nižší teploty v noci opět minimalizuje ztráty odparem. Po skončení zavlažování se potřikovačovace automaticky zasunují do pouzder a nepřekáží tak v zahradě. 

Kapková závlaha je taktéž ovládána řídící jednotkou skrze elektormagnetické ventily. Funguje na principu hadice s drobnými otvory, případně napojenými hadičkami, ze kterých odkapá přesně dávkované množství vody přímo ke kořenům rostlin. Jedná se nejúspornější řešení zálivky.

Filtr

Filtr se umísťuje na přítokové potrubí před retenční nádrž. Slouží k zachytávání hrubých nečistot, které dešťová voda odnáší ze střešní krytiny skrz okapy a potrubí směrem k retenční nádrži.

Filtry dělíme na základní dva typy. Prvním typem je sběrný filtr s filtračním košem, ve kterém jsou zachytávány nečistoty. Tento koš je třeba při nahromadění nečistot manuálně vyčistit. Druhým typem je průtočný filtr. Tento typ lze využít, pokud je k dispozici kanalizace. Přináší výhodu automatického čištění proplachem, kdy jsou nečistoty odnášeny při vydatných deštích do kanalizace. 

 

Šachta s elektromagnetickými ventily

 

 

Šachta slouží k zakrytí a snadnému přístupu k elektromagnetickým ventilům. Ventily fungují jako kohoutky na vodu. Jsou ovládány automatickou řídící jednotkou která na základě nastavení otevírá nebo zavírá ventily a tím spouští do jednotlivých sekcí s postřikovači vodu pod vysokým tlakem. Vysoký tlak vody zajišťuje výkonné čerpadlo umístěné v retenční nádrži.

 

Úspora vody a financí s retenčním systémem


Dle českého hydrometeorologického ústavu napršelo v roce 2018 na území ČR v průměru 522mm srážek na 1m2, což je mírně přes půl kubíku vody. Pokud tedy máme například dům s plochou střechy (z pohledu zvrchu) např. 150m2, dopadne za rok na tuto plochu zhruba 75kubíků srážek. Když odečteme případné ztráty vody -10% (způsobené odpařováním, materiálem střechy) získáme za rok zhruba 68 kubíků (68 000l) vody.  

 Můžeme tedy těchto 68 kubíků vody libovolně použít na zálivku zahrady např. výše zmíněným způsobem automatické závlahy, která vodu rozdistribuuje k rostlinstvu nejhospodárnějším způsobem, a zeleň může tuto vodu plně využít na rozdíl od přívalového deště, kdy většina vody odteče pryč a nenasytí půdu ani rostlinstvo. 

 

 

Příklad roční úspory 

Pro orientační výpočet finanční úspory si vezměme například Královéhradecký kraj, kde se cena za jeden kubík pitné vody pohybovala v roce 2019 okolo 92kč. V našem příkladu jsme za rok zachytili v nádrži 68 kubíků vody a roční úspora tedy činí přes 6000kč. S automatickým závlahovým systémem je úspora výrazně vyšší, jelikož hospodaří s vodou velmi šetrně, a rostliny nespotřebují tolik vody jako při běžném způsobu zálivky. Vzhledem k dlouhodobému vývoji ceny vody lze předpokládat, že výše roční úspory bude nadále stoupat. 

 

 

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace